odpověď v článku

 

Dne 5. června 2019 jsme dopis následujícího znění zanesli do podatelny Magistrátu hl. m. Prahy k předání panu primátorovi Hřibovi a panu náměstkovi Scheinherrovi. Dopisům byla přidělena čísla jednací MHMP08YPPYP (pro pana primátora) a MHMP08YPPZK (pro pana náměstka).

Text dopisu:

 

Magistrát hlavního města Prahy

k rukám pana primátora MUDr. Zdeňka Hřiba

k rukám pana náměstka Ing. Adama Scheinherra

Mariánské nám. 2

110 00  Praha 1

 

V Praze 2. června 2019

 

Úprava provozu autobusové linky H1 pro přepravu hendikepovaných

 

Vážený pane primátore, vážený pane náměstku,

dovolte prosím, abychom vyjádřili znepokojení a nesouhlas s úpravami provozu autobusové linky H1 pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí.

Od společnosti Ropid jsme se dozvěděli, že od 29. června 2019 dojde ke zkrácení trasy linky H1, a to tak, že bude provozována pouze mezi stanicemi Chodov a Florenc a že trasa mezi Florencí a Černým Mostem bude zrušena. Důvodem má být nevytíženost linky v tomto úseku a také to, že pro přepravu lze linku nahradit přepravou metrem na trase B.

Je to rozhodnutí nemilé a nevítané a hlavně, máme ten dojem, učiněné bez důkladného zvážení některých okolností spojených se základní obslužností oblasti Černého Mostu, kde je umístěn dům zvláštního určení, který mimochodem vlastní město Praha.

Město Praha na přelomu 80. a 90. let minulého století postavilo tzv. bezbariérový dům (77 upravených bytů) na kraj Černého Mostu pod prudký svah. Jedině přístup na jih do parku je po rovině, do ostatních směrů musíme do prudkého kopce. Pro vozíčkáře na mechanických vozících je překonání těchto prudkých výjezdů takřka nemožné. A jak je to s dopravní obslužností našeho domu? K domu zajíždějí dvě autobusové linky:

  • linka H1, v provozu je v pracovní dny, interval je zhruba po dvou hodinách a dvaceti minutách – tuto linku používáme nejen k cestám směrem do centra města, ale také k přesunu „na kopec“ k Centru Černý Most nebo k autobusovému terminálu nebo ke stanici metra Černý Most (dále např. vozíčkáři, kteří potřebují zajet do Polikliniky Parník, používají linku H1 ze zastávky Bryksova do následující zastávky Breitcetlova, aby překonali ten prudký výjezd); tuto linku a možnost přepravy teď rušíte!
  • linka autobusu č. 224 – je zajišťována společností ABOUT ME s.r.o. a na linku jsou nasazovány výhradně midibusy. Midibusy mají, na rozdíl od „klasických“ autobusů, pro vozíčkáře dvě omezení – jednak je to poměrně velký sklon najížděcí rampy a hlavně mají omezený prostor pro přepravu vozíčkářů. Pro vozíčkáře je vyhrazeno pouze jedno místo. Toto místo mohou také používat cestující s kočárky. Zastávka Bryksova není počáteční stanicí, proto se často stává, že přijede autobus, kde místo pro vozíčkáře je obsazeno kočárkem nebo jiným vozíčkářem. Vozíčkář z našeho bezbariérového domu musí čekat na další spoj s nadějí, že autobus tentokrát přijede „prázdný“. Autobus má v pracovní dny interval zhruba 30 minut (v určitých časech je vložen ještě jeden spoj v úseku Bryksova – metro Černý Most), večer a mimo pracovní dny jede jen jednou za hodinu. Představa, že se tímto autobusem budou chtít vydat např. manželé na dvou vozících, je nereálná – jeden odjede prvním autobusem a na výstupu bude čekat půl hodiny na partnera a bude se modlit, aby druhý spoj přijel do Bryksovy prázdný. Linka č. 224 nesplňuje základní nároky pro přepravu vozíčkářů v oblasti jejich větší koncentrace.

Jaká je možnost dopravy vozíčkářů po Praze? Omezená, i když na první pohled se zdá, že doprava po Praze je k vozíčkářům přívětivá:

  • metro – většina stanic metra je již „bezbariérově přístupná“ – záměrně používáme uvozovky, protože pro mnoho vozíčkářů tato přístupnost končí na nástupišti. Mezi nástupištěm a vagónem metra je velká mezera a vysoký schod. Dopravní podnik nechal na některých stanicích instalovat „hřebeny“, které problém částečně řeší odstraněním mezery, ale sám Ropid přiznává, že „pro některé cestující však zůstává bariérou i spára mezi nástupištěm a vozem metra“. „Hřebeny“ navíc nejsou instalovány všude. Nejmenší výškový rozdíl mezi nástupištěm a podlahou vozu je na stanicích trasy C, ale paradoxně souběžně s touto linkou jste nechali v provozu autobusovou linku H1, zatímco kolem linky B, kde je schod do vagónu vysoký, jste autobus H1 zrušili.
  • tramvaje a autobusy – autobusy a tramvaje jsou pro vozíčkáře mnohem vhodnější, ale kapacitně mnohdy nedostačují. Jen výjimečně mohou do autobusu nebo tramvaje nastoupit současně dva vozíčkáři na elektrických vozících. Komplikací mohou být i cestující s kočárky. O možnosti využití midibusů jsme již psali. Stále ještě na mnoha stanicích nejsou bezbariérově přístupná nástupiště. Navíc jsme se v poslední době setkali s určitou neochotou řidičů přepravovat vozíčkáře – zaznamenali jsme výmluvy, že výklopná rampa je rozbitá nebo že nemají hák na vyklopení rampy. Bohužel jsme se již setkali s řidičem, který v dešti odmítl vystoupit a vyklopit rampu.
  • Handicap-transport – je dobře míněná služba, která má však absolutně nedostačující kapacitu. Pro zajištění přepravy se musí vůz objednávat zhruba dva týdny předem, ale ani to není jistota. Rozhodnout se, že odpoledne nebo večer pojedeme do města za kulturou, sportem, k lékaři nebo na úřad, nebo jen za přáteli, je nesplnitelné. Přesto děkujeme, že taková služba existuje, i když je málo dostupná.

Rozhodli jste se zkrátit linku H1 a zrušit její část od Florence na Černý Most, protože je linka málo vytížená a tedy nerentabilní. Myslíme si, že není vhodné některé služby posuzovat pouze z ekonomického pohledu. Existují některé služby, které by město mělo zajišťovat bez ohledu na hospodárnost, a zajištění alespoň základní dopravní obslužnosti pro hendikepované by mezi tyto služby mělo patřit. Jistě by se našly další linky, které nejsou příliš vytížené (v některých časech), ale město je provozuje, protože považuje za nutnost uspokojit případnou potřebu cestujících, např. na nočních linkách.

Jak se vlastně v posledních letech vyvíjel provoz speciálních linek pro hendikepované. Ještě v roce 2015 byly provozovány dvě linky, linka H1 mezi Černý Mostem a Chodovem, linka H2 mezi Florencí a Sídlištěm Řepy. Linka H2 byla zrušena v dubnu 2015, kdy byla prodloužena trasa metra A do Motola (připomínáme, že metro není přístupné pro všechny vozíčkáře, a tím se velmi výrazně ztížila přístupnost Motolské nemocnice – dříve pro cestu z Černého Mostu do Motolské nemocnice stačil jeden přestup mezi speciálními linkami H1 a H2, dnes musíme přestoupit minimálně 3x, a to se všemi riziky, které přestupy pro vozíčkáře doprovázejí).

Do roku 2015 jezdila linka H1 s intervalem polovičním, než je dnešních v průměru 2 hodiny a 20 minut. Když jsme se dotazovali Ropidu, proč dochází k prodloužení intervalu mezi spoji, sdělili nám, že jsou spoje málo vytížené a že při delším intervalu pojede autobusem více vozíčkářů. To je zcela pochybná logika, která by ad absurdum mohla vést k úvaze, že když budeme provozovat pouze ranní a poslední večerní spoj, tak bude autobus zcela plný! Naopak prodloužením intervalu došlo k opačnému efektu – když si jedu do centra pro nějaký papír na Magistrát nebo pro razítko nebo si něco vyzvednout a jsem obsloužen za několik minut, tak na zpáteční spoj musím čekat více než hodinu, a to vozíčkáře odradí. A pokud mu autobus těsně ujede a on musí na další čekat zhruba 2 a půl hodiny, je situace ještě složitější – to je jedna z příčin malé obsazenosti autobusů linky H1.

Poslední věc, která v nedávné době zkomplikovala dopravu vozíčkářů do města, je zavedení parkovacích zón v Praze. Nejen, že se snížily počty míst, kde může vozíčkář zaparkovat, ale zároveň TSK téměř všechna parkovací místa pro vozíčkáře zřizuje v rozporu s vyhláškou a hlavně s potřebami vozíčkářů. Ať je to problém nedostatečné šířky místa, nevhodně umísťování míst tak, že se vozíky z auta vykládají přímo do jízdní dráhy jiných vozidel nebo tak, že nejsou zajištěny nájezdy z parkovacích míst na komunikace pro pěší a my vozíčkáři musíme nebezpečně projíždět mezi jinými auty.

Vážený pane primátore, vážený pane náměstku, žádáme Vás o přehodnocení rozhodnutí města a Ropidu o zkrácení autobusové linky H1 a uvedení linky v původním rozsahu do provozu v nejbližším možném termínu. Zároveň Vás vyzýváme, přijďte k nám na Černý Most a podívejte se v reálných podmínkách, nakolik je doprava v Praze bezbariérová, nakolik můžeme používat k přepravě metro, nakolik jsou řešeny bezbariérové trasy a do jak obtížné pozice (situace) nás vozíčkáře dostane omezení linky H1. Pojďte se s námi hodinu pohybovat v běžném provozu.

Věříme a doufáme, že nás brzy navštívíte a na základě zkušeností a poznatků podpoříte naši prosbu o znovuzavedení linky H1 až na Černý Most. Vždyť i v Prohlášení (Programové prohlášení Pirátské strany, hnutí Praha sobě a koalice TOP 09 a Starostové a nezávislí ve spolupráci s KDU-ČSL), které jste vítězné strany a uskupení podepsaly po volbách, se v části „Bezbariérová doprava a komfort v MHD“ zavazujete, že „Budeme pokračovat v programu zvyšování bezbariérovosti MHD.“ Věříme, že závazek nezůstane pouze na papíře a že bude převeden v praxi. Na lince H1 máte jednu z prvních možností.

S pozdravem

M.A. Klára Folvarská

Ing. Roman Folvarský

kpt. Stránského 996/2, Praha 14, 19800

tel. 603 491 727

Příloha

Kopie podpisových archů s vyjádřením nesouhlasu s ukončením provozu autobusové linky H1 mezi stanicemi Florenc a Černý Most od 29. 6. 2019 (3 listy) - Podpisové archy - nesouhlas s rušením H1

Na vědomí

Ing. Petr Hukal, DiS., místopředseda Prahy 14, Úřad m.č. Praha 14, Bratří Venclíků 1073, Praha 9

Ing. Martin Fafejta, vedoucí odboru městské dopravy, Ropid, Rytířská 10, Praha 1

 

Do dnešního dne na dopis nikdo nereagoval. 

Aktualizace dne 29. 7. 2019 - po urgencích na Magistrátu jsme dne 25. 7. 2019 obdrželi e-mailem odpověď pana náměstka Scheinherra - můžete si ji přečíst zde.