Od konce roku 2016 jsou v provozu stránky Mapa bariér (www.mapabarier.cz). Stránky mají za cíl pomoci uživatelům s pohybovými potížemi, kteří se potýkají s architektonickými bariérami.
Projekt Mapa bariér slouží dvěma skupinám uživatelů. První skupinou jsou uživatelé z řad jednotlivců, institucí a firem, kteří potřebují odstranit bariéru ve svém objektu nebo ti, kteří chtějí realizovat stavbu, přestavbu apod., a to tak, aby odpovídala zákonným požadavkům a potřebám pohybově postižených. Pro ně jsou na stránkách zveřejněny právní normy řešící problematiku bezbariérového užívání staveb (problematika je řešena především Vyhláškou 398/2009 Sb. ze dne 5. listopadu 2009 O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, tzv. "Bezbariérovou vyhláškou", která je prováděcím předpisem k Zákonu 183/2006 Sb., Zákona o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon); dalším prováděcím předpisem k Zákonu 183/2006 je Vyhláška 268/2009 Sb. O technických požadavcích na stavby).
Stránky dále přinášejí komentáře k bezbariérové vyhlášce s praktickými radami a ukázkami konkrétních dobrých i nevhodných řešení (včetně plánků, 3D modelů a fotografií). V následujících dvou ukázkách je přiblížen způsob komentování ukázek z praxe:
Např. příloha č. 2 Bezbariérové vyhlášky se v bodě 1 zabývá komunikacemi pro chodce a vyhrazenými stáními:
Pokud jsou dvě vyhrazená stání vedle sebe, manipulační plocha pro pohyb vozíčkáře se umísťuje mezi obě stání, mezi obě vozidla (celková šířka pro dvě vyhrazená stání je 5800 mm, tj. 2300 mm pro stání levého vozidla + 1200 mm pro manipulační plochu + 2300 mm pro stání pravého vozidla). V takovém případě je nutné, aby řidiči obou vedle sebe stojících vozidel parkovali vozidla tak, aby vozíčkář při vystoupení mohl užít manipulační prostor - jak je vidět na následujícím obrázku, kde předpokládáme, že z obou vozidel vystupují vozíčkáři ze strany řidiče). Pokud by levé vozidlo převáželo vozíčkáře na místě spolujezdce, muselo by levé vozidlo být zaparkováno obráceně.
Z obrázku je vidět, že z obou vyhrazených parkovacích míst je přímý bezbariérový přístup na komunikaci pro chodce (výškový rozdíl mezi parkovací plochou a komunikací pro chodce může být maximálně 20 mm).
Na následující fotografii jsou dvě vyhrazená místa pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené. Vyhrazená místa jsou dostatečně široká, hloubka parkovacích míst je rovněž dostačující. Manipulační plocha je umístěna mezi obě vozidla. Z vyhrazených parkovacích míst musí být přímý přístup na komunikaci pro chodce. Zde však napojení na komunikaci pro chodce chybí - vozíčkář tak musí vjet do jízdního pruhu, aby se dostal na chodník.
Např. v příloze č. 3 Bezbariérové vyhlášky je v bodě 6 řešena, kromě jiného, přístupnost bazénů:
6.1.3. Před bazénovým zvedákem nebo zvýšeným okrajem bazénu musí být manipulační plocha o průměru nejméně 1500 mm. Tento okraj musí být 400 až 500 mm vysoký a 300 až 400 mm široký. Přes celou šířku okraje musí být umístěno nejméně jedno madlo. Vzdálenost případných dvou madel musí být 600 mm. Madlo nebo madla musí být řešena v návaznosti na střed manipulační plochy. Hladina vody v bazénu smí být nejvíce 200 mm pod tímto okrajem.
Před bazénovým zvedákem nebo zvýšeným okrajem bazénu musí být volná manipulační plocha o průměru minimálně 1500 mm. Zvýšený okraj musí být široký 300 až 400 mm a vysoký 400 až 500 mm. Přes celou šířku zvýšeného okraje musí být umístěno nejméně jedno madlo (pokud jsou dvě madla, musí být od sebe vzájemně vzdáleny o 600 mm - aby si mezi ně mohl vozíčkář sednout při spouštění do vody).
Hladina vody v bazénu smí být maximálně 200 mm od hrany zvýšeného okraje bazénu.
V adresářích jsou kontakty na odborníky, kteří mají zkušenosti s podobnými řešeními, a kontakty na firmy, které vyrábějí nebo dodávají technické prostředky pro překonávání bariér.
Druhou skupinu tvoří lidé, kteří se potkávají s nějakou bariérou (např. nevhodně upraveným vstupem do veřejné instituce, chybějícím nájezdem na chodník nebo zastávku hromadné dopravy, nevyhovující toaletou, chybějícím místem na parkování, atd.). Pro ně je připravena mapa, do které mohou bariéru zaznamenat.
Vyfotografují problematické místo a do mapy zaznamenají bod, kde se překážka nachází, popíší, v čem bariéra spočívá, vloží pořízené fotografie. Dále mají možnost předat administrátorovi projektu doplňující informace, např. komu patří objekt s bariérou, informace o proběhlých jednáních s majitelem objektu apod. Administrátor se následně pokusí pomoci s odstraněním bariéry.
Stránky Mapa bariér vytvořil a provozuje spolek Neposedíme z. s.
Projekt byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj.