Pro řadu lidí je léto neodmyslitelně spjato s kempováním. Někdo tak lacino řeší ubytování, jiný se prostě rád odpoutá od celoročního komfortu. Každopádně je to svým způsobem dobrodružství, do něhož se řada vozíčkářů raději vůbec nepustí. Zjišťovali jsme, jaké existují možnosti pro ty odvážnější.
Před deseti lety bylo v Čechách prakticky nemožné narazit na bezbariérový kemp. Snad jsem byl otrlejší, určitě mladší, ale každopádně mě to příliš netrápilo. Vyrazit pod stan nebo do chatky prostě znamenalo, že se dobrovolně a vědomě zříkáte snadné dostupnosti prakticky všeho.
Především WC a sprchy. Bez asistence se obešli jen skuteční „nadvozíčkáři“, kteří zvládli všechno a nevadilo jim ani lezení po zemi.
Pak jsem ale několikrát navštívil Francii a zjistil, že se dá spát pod stanem a nemusíte si ani jako vozíčkář plnit odznak zdatnosti. Před první cestou jsme s kamarády poměrně pečlivě zjišťovali, kdy a kde bude možné kempovat. Záhy se ale ukázalo, že ve Francii můžete zajet prakticky do kteréhokoliv kempu a najdete tam bezbariérové WC i sprchu.
Pro návštěvníky s handicapem navíc většinou poskytují určité slevy. Do této země jsem vyrazil pod stan celkem třikrát v rozmezí několika let a za celou dobu se nám s přáteli stalo jen jednou, že kemp nebyl nijak zvlášť uzpůsoben. Skutečně stačilo náhodně odbočit ke značenému kempu a úspěch byl zaručen. Zprvu se nám také nechtělo věřit, zejména po domácích zkušenostech z kempů podél českých řek.
Na velmi dobré kempy bez bariér jsem narazil rovněž v Itálii, ve Španělsku a pro někoho možná překvapivě i v Chorvatsku. Nelze se sice spoléhat, že se vždy trefíte, ovšem není to tak těžké. Naopak horší byla situace ve Velké Británii, kde hledání vhodného stanoviště vyžadovalo značné vyptávání. Nejspíš to bude tím, že tam nejezdí desetitisíce turistů stanovat v teplém středomořském klimatu.
Jaká je současná situace u nás? Když se podíváte na internet, zjistíte, že se v Česku přibližně 90 kempů prohlašuje za bezbariérově přístupné, alespoň podle stránek www.dokempu.cz. Ty poskytují široký výběr a možnosti vyhledávání. Zaškrtnout se tedy dá i kolonka zajímající vozíčkáře. Otázkou však zůstává, jaká je realita a co si každý provozovatel pod pojmem „bezbariérově přístupné“ představuje. Například v hlavním městě prošly podrobným filtrem tři kempy: Camp Bušek, Camp Sokol Troja a Sunny Camp.
Prvně jmenovaný telefonicky popřel, že by byl bez bariér. Provozovatel neví, proč je takto zařazen a skutečně na vlastních stránkách nic takového neuvádí. Druhý jmenovaný Camp Sokol Troja už na titulní stránce svého webu hrdě nese piktogram vozíčkáře. Recepční však po telefonu uvedl, že o žádných speciálních úpravách neví. Sprchy a toalety sice nemají schody, ale širší dveře nebo opěrná madla čekat nemám.
Také pokoje jsou v patře, takže přístupnost spočívá v možnosti zajet dovnitř autem, postavit si stan na trávě a nějak se nasoukat do sprchy a toalety. Žádný velký posun od let minulých, zdá se. Nelze vyloučit ani fakt, že recepční je prostě špatně informovaný, ale to je jiný problém. Když si zjišťuji informace o kempování, nepojedu se tam přece nejdřív podívat, jestli někde náhodou nemají dobře utajený záchod se širšími dveřmi, o kterém ví jen tvůrce internetových stránek, ale na recepci se ta zpráva nedonesla. Skutečně bezbariérový je tak pouze Sunny Camp. Tedy třetinová úspěšnost.
Pokud taková výpovědní hodnota platí celorepublikově, číslo 90 se nám rázem smrskne na 30. Což v průměru činí přibližně dva bezbariérové kempy na jeden kraj ČR. Nic moc, zdá se. Za nejproblematičtější přitom považuji fakt, že se uváděným informacím nedá věřit. Nezbývá než se poptat mezi kolegy vozíčkáři. Oslovil jsem jich prostřednictvím sociálních sítí téměř padesát. Běžný cestovatel by to nejspíš udělal stejně.
Nejvíc lidí z vlastní zkušenosti doporučilo kemp U Kučerů ve Zlaté Koruně. Z jednotlivých vyjádření jasně vyplynulo, že spokojenost panuje s bezbariérovým vybavením i přístupem personálu. Paradoxně stránky Dokempu.cz tento kemp vůbec mezi bezbariérové neřadí! Stejně tak další vyhledavač eKempy.cz. Mezi další osobně doporučené patří Autocamp Milovice u Hořic, Autocamp Třeboň nebo Autokempink Strážnice, který disponuje bezbariérovým WC.
Internetové stránky Svozikemnacestach.cz informují o dalších možnostech kempování: Camp Pláž v Šumné, Kemp Sasanka v Sadově u Karlových Varů, Autocamp Sedmihorky u Turnova a pobytové a rekreační středisko Líchovy (Bučily) v okrese Sedlčany.
Jak už však bylo řečeno, internetovému vyhledávání se nedá zcela věřit a musíte spoléhat spíše na osobní zkušenost, doporučení a ověřené informace. Pod pojmem bezbariérovost se totiž může skrývat ledacos. Někdy je to možnost ubytování v uzpůsobených chatkách, jindy je to přístupná koupelna a WC. Pro někoho znamená bezbariérovost už sám fakt, že můžete bez schodů vjet na trávník, kde si sami postavíte stan. Kvůli takové službě ale nemusíte jezdit do kempu, stačí rovná louka za vsí a studna na návsi.
Radek Musílek
Zdroj: www.muzes.cz
